Dalekáť pouť Máchova Máje
Proč mají Češi pořád rádi svoji úplně nejlepší báseň
časopis RESPEKT č.19, Silvie Lauder
Nebyl úplně pozdní večer, hrdliččin hlas nikoho k ničemu nezval a Karel Hynek Mácha ve skutečnosti vypadal nejspíš jinak, než jak ho s šeříkem v jedné ruce a brkem v druhé vysochal před více než stoletím Josef Václav Myslbek. Ale Aleně Švejdové, která se chvíli po osmé večer Prvního máje zakousne do ořechového dortu, který na Petřín přinesla její dcera Amálie, nic z toho nevadí. Hodinu předtím zástupkyně ředitele pražského Anglického gymnázia, která tam učí také český jazyk a literaturu, zapálila u Máchova pomníku svíčku a otevřela ohmataný a hustě podtrhaný a opoznámkovaný výtisk Máje z roku 1935.
Následující minuty zní Petřínem trudný příběh Jarmily, Viléma a Hynka: předčítaný z Kindlu i z letitých výtisků sehnaných v antikvariátu. Stydlivě a potichu i sebevědomě a nahlas. Z úst studentů, kteří se chystají k maturitě a cestu k nejslavnější české básni si teprve hledají, i od lidí, kteří maturovali před půlstoletím a některé pasáže umějí dodnes zpaměti. Když lékař Vinohradské nemocnice Jan Šturma, který se šel s manželkou projít na Petřín první květnový den po mnohaleté pauze, začne okouzlen náhodným setkáním hlubokým hlasem recitovat „zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou“, asi padesátka přítomných dojatě ztichne.
O Máchu přitom původně ani nešlo. Švejdová začala setkání u sochy před třiadvaceti lety pořádat se záměrem ukázat studentům, které tehdy učila na Křesťanském gymnáziu, jak vypadá veřejný happening. “Už ani nevím, jak jsem přišla na Máchu”, říká. “Ale postupně se to rozrůstalo a nabalovalo. Dnes chodí moji současní i bývalí studenti, přátelé. A zapojujeme i náhodné kolemjdoucí.” Z výukové ukázky happeningu se tak postupem let stala společenská událost a oslava Máchova díla, byť na happeningy taky občas dojde. Jako třeba loni, kdy večer “narušila” skupina nahých “alternativních recitátorů”, kteří místo Máje přednášeli erotické pasáže z Máchova proslaveně skandálního deníku a následně s výkřikem “žádná láska, jen sex” zmizeli na Petříně.
Alena Švejdová akcí vychovává novou generaci milovníků Máje. “Přečíst si to tady je úplně jiné než ve škole, kde to číst musíme,” shoduje se skupina studentů, kteří budou za rok maturovat a se Švejdovou je na podzim čeká podrobná analýza textu “slovo po slovu”. Studenti prý mají obvykle o něco raději Erbena, ale k Máchovi si řada z nich najde cestu. “To je kniha, kterou by si měl přečíst každý Čech,” říká třeba jedna ze současných svěřenkyň Aleny Švejdové Adéla Tajovská. “Příběh je úžasný a romantický v původním významu toho slova, oslavuje krásy české země. A je to prostě tradice.”
Text je úryvkem z článku o básni Máj. Paní Lauder Anglické gymnázium několikrát navštívila a aktivně se zapojuje do každoroční školní debaty.