Studenti Anglického gymnázia minulý týden viděli, jak jejich učebnice dějepisu ožívají. Všichni se učí o hrůzách druhé světové války a navštěvují Terezín, kde nacisté drželi Židy, Romy a „politické“ vězně, z nichž mnozí byli odvezeni do Osvětimi. Celkem bylo do Terezína odesláno více než 150 000 Židů, včetně 15 000 dětí. Jedno z těchto dětí nedávno přišlo k nám do školy. Byla to Doris Grozdanovičová.
Transportována z Brna
Paní Grozdanovičová vyprávěla, jak zpočátku, když Němci napadli Československo, byla šťastná. „Byli jsme šťastní, protože nebyla žádná škola!“ Ale situace se v Brně, kde žila, brzy změnila a v roce 1942 byla se svou rodinou zatčena a transportována do Terezína.
Vzpomněla si na svá léta v táboře, kde byla od 16 do 19 let, což je věk mnoha studentů ECP. Navzdory úmrtím všude kolem a hrozným podmínkám – v Terezíně zemřelo kolem 33 000 lidí – Doris Schimmerlingová, jak se tenkrát jmenovala, přežila. Domnívá se, že měla štěstí. Mnoho vězňů muselo pracovat v prádelně nebo v kuchyni, ale ona se starala o ovce. Tato fotografie – která se jako jediná dochovala – ji zobrazuje právě s ovcemi. Dnes má ve svém bytě přes tisíc hraček s motivem ovce, které jí poslali dobří lidé z celého světa.
Každodenní život v Terezíně
Doris musela pracovat od 7:00 do 17:00 hod. Ale podařilo se jí i vzít si s sebou do polí knihu a i když to bylo v zimě těžké a trpěla omrzlinami, práce venku ji činila odolnější vůči onemocněním, které byly v táboře endemické. Vyprávěla také studentům o přátelství, které měla s ostatními dívkami v táboře, a o tom, jak důležitá pro ni byla. Hovořila také o tajné synagoze, která existovala v Terezíně, a nabídla studentům, aby ji doprovázeli na školní výlet do tábora, kde by jim vše ukázala.
Osvobození
Na podzim roku 1944 byla v Terezíně sama. Její matka v táboře zemřela. Její otec a bratr Hanuš byli součástí jednoho z posledních transportů do Osvětimi. Ale těsně před osvobozením tábora český četník Josef Urban, který pracoval v táboře, nabídl, že ji přijme, protože jeho vlastní dcera zemřela před třemi lety. K tomu nakonec nedošlo, ale paní Doris dodnes příbuzné Josefa Urbana navštěvuje. Ačkoli její otec v Osvětimi zemřel, Hanuš přežil a společně se vrátili do Brna. Oba pokračovali ve studiu a Doris absolvovala Masarykovu univerzitu v oboru angličtina a filozofie.
Život v Praze
Paní Grozdanovičová se poté přestěhovala do Prahy a pracovala jako redaktorka ve vydavatelství, kde využila své znalosti angličtiny a němčiny v překladu a tlumočení. Je členkou Terezínské iniciativy a výkonnou editorkou jejich časopisu. Často navštěvuje školy, kde vypráví o svém příběhu. Bylo nám ctí, že svůj příběh sdílela i s našimi studenty. Svědectví očitých svědků je velmi důležité a Anglické gymnázium organizuje takováto setkání pravidelně. Její syn, Jan Grozdanovič, je jedním z členů správní rady naší školy.
