Gratulujeme studentům divadelního klubu ECP Theatre Company k jejich představení ‚The Blue Doors‘
30. výročí založení Anglického gymnázia (ECP) přimělo školní divadelní klub zamyslet se nad tím, co znamená být členem komunity ECP. To, co nás dělá výjimečnými, je naše oddanost propojení české a britské kultury, a tak jsme se rozhodli vymyslet představení ve stylu absurdního dramatu. Každá scéna byla inspirována britskými i českými dramatiky, hudebníky, výtvarníky, básníky a romanopisci. Studenti diskutovali a improvizovali aspekty, které byly nakonec syntetizovány do příběhu, který zkoumá, jaké to je být člověkem. Modré vchodové dveře ECP jsou pro nás ikonické, takže při přípravě této práce jsme používali tuto myšlenku jako symbol poznání a osvícení. Modře svítící kufr symbolizuje to, čeho lze dosáhnout ve světě liberalismu, reciprocity a mezinárodního smýšlení a našich základních principů.
Studenti uměleckých předmětů na úrovních IB a Pre-IB pomáhali v zákulisí s návrhem produkce. Naše výprava reprezentovala městskou pustinu; městské kulisy byly pokryty textem a obrazem jako stránky skicáku, nesoucí stopy britských a českých spisovatelů, kteří inspirovali tvůrčí proces školního divadelního klubu.
Odehráli jsme dvě vyprodaná představení a jedno další navíc jsme doplnili pro naše studenty 1. ročníku, kteří měli poté možnost setkat se s týmem autorů a výtvarníků a diskutovat s nimi.
Osobní zkušenost studentky
Moje zkušenost v ECP Theatre Company začala, když jsem nastoupila do 1. ročníku, takže jsem rozhodně viděla všechny typy her, které paní učitelka Morgan režírovala, napsala, nebo pro které řídila choreografii. Každá z nich byla fantastickým zážitkem, ale toto dílo tomu dalo pomyslnou třešničku na dortu. Divadelní klub je pro mě důležitý, protože přináší možnost kreativně spolupracovat s tolika talentovanými jedinci. Je to velmi odlišný proces, než když vytváříte něco sami, co máte zcela pod kontrolou. Někdy je ta zkušenost taková, že je třeba pracovat s týmem s různými talenty a nápady, což je někdy chaotické, ale je to také ten nejdynamičtější a nejvíce energizující proces, které znám.
Představení The Blue Doors přidalo k této intenzivní spolupráci ještě to, že mnozí z nás sami napsali některou z částí nebo vytvořili nějakou pohybovou choreografii. Moc si vážím takové svobody a týmové práce. Hra navíc čerpala z našeho kulturního zázemí školy s českou a britskou tradicí. Použili jsme inspiraci od Václava Havla, Karla Čapka, Toma Stopparda, Virginie Woolfové a Franze Kafky, abychom vytvořili scénář, který odráží naši kulturní DNA. Vzhledem k tomu, že školu založil absurdní dramatik Václav Havel a britská královská rodina, byla to skutečná pocta naší české a britské kulturní DNA k oslavě 30. výročí naší školy.
Lucienne Erent, 4. ročník
