Naše oddělení umění srdečně děkují všem studentům zapojeným do produkce divadelního představení Romeo a Julie i všem, kteří přišli a vyjádřili svoji podporu. Jednalo se o kombinované tvůrčí úsilí zahrnující dramatické umění, tanec, hudbou a výtvarné umění. Zapojilo se mnoho studentů, ať už v rolích herců, hudebníků, kostýmních návrhářů nebo scénografů.
Na základě aktuálních školních průřezových témat, kterými jsou životního prostředí a technologie, jsme prozkoumali postavy Romea a Julie v postapokalyptickém světě s nejistou budoucností. Doufáme, že naši studenti získali znalosti, náhled a zkušenosti z uměleckého oboru díky kreativnímu přepracování i zkoumání historického textu prostřednictvím různých uměleckých forem. Rozvinuli také cenné přenositelné dovednosti 21. století, jakými jsou spolupráce, sebedůvěra, představivost, inovace a odvaha.
Romeo a Julie – co by se vlastně mohlo pokazit?
Dejte dohromady co nejvíce studentů dramatického umění ze 4. ročníku, přidejte několik kreativních studentů výtvarného umění a hrstku liberálních hudebních nadšenců, doplňte je tanečníky….
Vyhlídky na blížící se představení byly zastrašující – naučit se všechny texty, nacvičit všechny taneční pohyby, vytvořit rekvizity, navrhnout kostýmy, natrénovat zpěv – vskutku apokalyptické! Může ECP opravdu dobře předvést divadelní hru od Shakespeara? Bude tomu publikum rozumět?
Ze zkušenosti víme, že čím více lidí a aspektů je do nějakého projektu zapojeno, tím větší je prostor pro to, aby se něco pokazilo. Naštěstí se tomu tak nestalo v případě produkce hry Romeo a Julie připravené našimi spolužáky z Anglického gymnázia. Úroveň herectví byla obecně velmi dobrá a bylo inspirativní vidět některé nové tváře, které se v roli herců představili poprvé. Ano, některé věty byly vynechané, zamumlané nebo popletené, ale vždyť je to přece Shakespeare – ne úplně každodenní záležitost. Představení se povedlo báječně. Ačkoli ne všichni by mohli říci, že rozuměli úplně všemu, pochopili jsme, jak se příběh i jednotlivé postavy vyvíjely.
To nejlepší z představení
Scéna hry byla brilantní – zaměření uměleckého oddělení na detail bylo patrné a kostýmy byly skvěle propracované. Zóny trůnů obou rodů, Kapuletů a Monteků, na opačných stranách jeviště byly velmi pěkným motivem, který zvyšoval napětí mezi oběma soupeřícími rodinami. Arinina pozice a Bibianina absolutní nehybnost byly promyšleným doplňkem.
Jak hudební, tak i taneční scény byly velmi působivé a publikum je ocenilo. Ve skutečnosti bychom jich chtěli ještě více! Nemohli bychom vidět další takové scény i ve druhé polovině představení? Píseň Fight byla silně motivační, ale možná by energičtější a zuřivější píseň danou náladu vystihla vhodněji. Moc se nám líbily jednoduché, ale velice efektivní sestavy zvuků, které vystupující předvedli jen pomocí svých rukou jako hudebních nástrojů. Do závěru představení to přineslo magickou náladu. Scény a herecké výkony, které nás nejvíce oslovily, byly Nicholas Roussouw jako mnich Laurence, monolog Bibiany Nesvadbové a senzační scéna, kdy se rty Romea setkaly se rty Julie, což mezi diváky způsobilo vlnu elektrického napětí. Zkoušení bojových scén se vyplatilo, z pódia se ozývaly hlasité rány, políčky a zmatek.
Rádi bychom tedy poblahopřáli uměleckým oddělením ECP k tomu, že připravily skvělé představení, které bylo ve své prezentaci velmi jedinečné. Bylo velmi zábavné vidět tradiční hru od Shakespeara zpracovanou tak odlišným a poutavým způsobem.
Členové divadelního kroužku
